Dana Gotzmannová

Kojení je jediný přirozený způsob výživy novorozence a kojence. Správně kojit se musí naučit většina prvorodiček. Ne každý novorozenec se hned od počátku šikovně přisává a patřičně hlásí, má-li hlad.

Laktace neboli tvorba mateřského mléka je proces, který je řízený hormony. Ovšem nezanedbatelnou úlohu má v nastolení správného kojení vyšší nervová činnost matky, čili její vědomí, odhodlání správně kojit a také její klid, pohoda a sebejistota. V případě, kdy je maminka děťátka nervózní, pod vlivem stresů a obav, většinou bývají problémy. To že je vše v pořádku, si může ověřit velice snadno: děťátko nám přibývá na váze. Také několik žlutých stolic a aspoň 5-6 mokrých plen za den jsou známkou toho, že je vše v pořádku.

Nejvíce hormonů, které mají vliv na laktaci, se vyplavuje bezprostředně po porodu, proto se novorozenec ještě na sále přikládán k prsu matky. Dále ještě po celé šestinedělí je tvorba mléka významně ovlivnitelná a to co nejčastějším přikládáním k prsu. Podnětem k vyplavení hormonů jsou hmatové signály z prsní bradavky, proto podnět, je-li dítě kojeno přes klobouček, je slabší. Čím častěji v tomto období dítě matka přiloží, tím lépe se navodí tvorba mateřského mléka.

Novorozenec zpočátku pije poměrně malé dávky, jednak proto, že se mléka tolik netvoří a dále i proto, že má poměrně malou kapacitu žaludku. Při správném postupu v dalším průběhu množství mléka vypitého při jednom kojení výrazně stoupá. Proto je vhodné novorozence přikládat k prsu 10-12 denně, zatímco koncem šestinedělí už stačí asi 8-10 krmení. Kojení by nemělo trvat příliš dlouho, stačí většinou 15 až 20 minut. Za tu dobu dítě vypije hlavní množství mléka. Ponechá-li ho matka u prsu déle, většinou pospává, občas popotáhne, ale přínos je mizivý. Kromě toho se kojící matka vystavuje riziku vzniku bolestivých ragád prsních bradavek, které hlavně u prvorodiček bývají nejvýznamnější překážkou kojení a často i konečného neúspěchu.

Prevencí vzniku trhlinek je dále správné držení dítěte u prsu. Je třeba, aby dítě široce uchopilo prs po obvodu pigmentovaného dvorce, ne jen nad povrch vyčnívající část bradavky. Pod kůží na obvodu dvorce jsou rozšířeniny mlékovodů, které dítě při správném sání ústy stlačuje a celé to funguje jako pumpička, která vytlačuje mléko z prsu do úst dítěte a zároveň nasává mléko z nitra mléčné žlázy.

Je nutný co nejbližší kontakt úst a prsu dítěte, kdy bradavka je rovnoměrně ze všech stran „vtahována“ do úst kojence. Platí vždy zásada, že má být břicho dítěte na břiše matky, ať už matka kojí vsedě, vleže nebo má kojence „v podpaží“. Také je nutné přidržování prsu druhou volnou rukou tak, aby stále bradavka směřovala do úst dítěte výše popsaným způsobem, u větších prsou je to obzvlášť důležité, protože těžký prs snadno vyklouzne z úst dítěte.

Kojené dítě by nemělo dostat nic z láhve! Čaje, šťávy a ani jiné tekutiny nejsou nutné, zbytečně zabírají místo v žaludku a snižují tak množství vypitého mateřského mléka. Kromě toho podávání čehokoliv z láhve dítě „mate“. Technika sání z prsu je zcela jiná, než z lahvičky. Kromě toho dítě brzy přijde na to, že z láhve je to snadnější a začne prs odmítat.

Neúspěch v kojení

Skoro ve 100% jsou to chyby v technice na počátku. Minimální počet žen skutečně kojit nemůže.

Velkým problémem bývají výše uvedené bolestivé ragády bradavek, prevencí jejich vzniku je správné držení dítěte při kojení. Neklid a pláč dítěte po kojení bývá velmi často příčinou nejistoty matky. Dítěti je pochopitelně nejlépe v náruči matky u prsu, kdy uspokojuje svůj hlavní pud - sání. Když je položeno do postýlky pryč od matky, protestuje a dává to najevo pláčem. Ve většině případů se však dítě za chvilku uklidní.

Problémem bývají kojenecké koliky. Většinou postihují děti v podvečerních hodinách, děti křičí často neztišitelně, kroutí se, mohou mít napjaté bříško. Původ kolik není dosud objasněn, je zde určitá nedokonalost trávení v prvních týdnech věku dítěte. Každopádně nemáme účinný lék, kolikami trpí jak děti kojené, tak děti na náhradní výživě a koliky většinou přestanou koncem 3. - 4. měsíce věku dítěte.

Pokud děťátko skutečně nepřibývá na hmotnosti, doporučuje vhodný dokrm a techniku dokrmování. Není vhodné, když matka začne dokrmovat sama, bez porady s lékařem, obzvlášť v 1. týdnech věku dítěte.

Mateřské mléko nelze porovnávat s mlékem kravským, které je skutečně hustší, bělejší a v tom je právě jeho nevhodnost pro podávání malým kojencům, kteří nejsou schopni trávit tak koncentrovanou stravu. Formule pro náhradní výživu jsou v podstatě adaptované, naředěné a jinými způsoby upravované kravské mléko, tak aby se co nejvíc mateřskému mléku přiblížily. Nikdy ale nelze docílit stav ideální, protože základní bílkoviny jsou odlišné.

Toto jsou jen doporučené postupy. Pokud se jimi budete řídit a během 24 – 48 hodin nedojde ke zlepšení stavu Vašeho dítěte, je bezpodmínečně nutné navštívit lékaře!